Dlouhá, nekonečná jsou schodiště, jež se jako klubko bazilišků proplétají hradbami a paláci Elsinoru. Dlouhé, nekonečné jsou noci, když bloudím po těch chodbách a hledám, co nelze nalézt.
Můj manžel, můj pán, můj král – spí. Oba spí. Ten v loži s brokátovými nebesy, ten v hnijící rakvi. Oni spí – já sama bdím.
Sama? Ne. Jsme dvě. Ona však – ještě mladá. Ještě čistá. Ještě... živá?
Za ňadry tepe jí láska, vášeň, život – bez poskvrny.
A můj syn. Můj jediný, můj nejmilovanější – můj nejzrazenější. A má Ofélie, má snacha, má navzdory dcera. Hamlete! Snad opovrženíhodná, však přece matka – zapřísahám vás! Neubližte jí...
***
Ofélie na obranu královny
Hamlete! Princi! Přestaň na smetišti
vybírat červy! Na růže pohlédni.
Pomysli na tu, co sčítá – zůstal jen jeden,
příští –
svoje dny poslední.
Hamlete! Princi! Přestaň na královnina ňadra
lít špínu! Nesoudíš mravy
panny… Hřích mnohem větší měla Faidra,
a přece všichni ji slaví.
A budou! – Hamlete! Princi!
Jsi celý z křídy a tlení.
Hamlete! Princi! Tvou povinností není
soudit krev, která vznítila se vášní.
A kdyby jednou… Střez se, princi, střez!
Přes tvrdé kvádry
do ložnice výš… Pak zapomenu na vše
a královnu zaštítím svými ňadry,
Hamlete, já, já nesmrtelná vášeň Vaše.
Cvetajevová, Marina Ivanovna. Který vítr mám proklínat?
Překlad Hana Vrbová. Dokořán, 2011. ISBN 978-80-7363-369-1
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Poznámka pod čarou:
Apatyka
Poznámka pod čarou:
autorka básně patří do "mé" Zkušenosti exilu, ale v drabblatech se asi neobjeví. Je totiž hodně slavná a jejímu životu i tvorbě se věnovala a věnuje spousta profesionálů. Pokud vás její báseň zaujala, tak mám radost - a rovnou doporučuju další její díla. Česky jich vyšla spousta, ale pozor: chcete jenom překlad od Hany Vrbové. (Fakt. Chcete. Věřte mi.) Kromě výboru, ze kterého jsem citovala a který je báječným úvodem do autorčiny tvorby, moc moc doporučuju její poslední sbírku, Verše k Čechám. Napsala je po Mnichovu 1938 - sama v té době už sice pobývala ve Francii, ale k Československu měla silný vztah. Koneckonců, někteří znalci jejího díla tvrdí, že právě při svém pobytu tady napsala své nejlepší básně.
S Hanou Vrbovou rozhodně
Lady Peahen
S Hanou Vrbovou rozhodně souhlasím, stejně jako Alexandra Bloka bych četla jedině od Daňka.
Námět z básně i povídka jsou nádherně citlivé a plné té neuchopitelné vášně, která se navenek jeví jako klid. Strašně moc oceňuji tvoji symbiózu s těmito motivy.
Krásně napsané, mráz mi běhal
Rya
Krásně napsané, mráz mi běhal po zádech.