Nikdy nepustit

Zvláštní, jak rychle se někdy počasí může změnit – obzvlášť ve chvíli, kdy to potřebujete úplně nejmíň.
Étoile vylétala na běžný hlídkový let za pošmourného počasí. Nikdo z posádky nebyl nadšený, že musí letět v dešti; nechuť se ale změnila v hrůzu, když déšť přešel nad mořem v běsnící bouři.
Náhlý poryv větru smýkl dračicí do strany tak, že kapitán Moreau sklouzl ke straně. Úvazky, promáčené a zkřehlé chladem neudržely jeho váhu a pod ním se náhle otevřelo prázdno.
Jen na chvíli.
V příštím okamžiku ho jemně sevřely dračí pařáty. Étoile vrhla po svém kapitánovi ustaraný pohled.
Ona ho nepustí.
Nikdy.