Otázky školáka

Mému bratrovi je sedm let a navštěvuje mojí starou základku. Já jsem o deset let starší, rok před maturitou.
„Adame?“ zeptal se mě jednou večer.
„Hm?“
„Máš zítra matematiku?“
„Naštěstí ne, proč se ptáš?“
„No, že já jí mám.“
„Tebe hodně baví, viď?“
„Jo.“
„Tak si to prohodíme, ty půjdeš místo mě do mojí školy a já pudu do tý tvojí.“
„To asi nepůjde.“
„Jakto? Se bojíš?“ provokuji ho.
„Ne.“ Nenechá se vyvést z míry.
„Tak proč?“
„Vy už totiž určitě děláte děleno, a to já ještě neumim.“
Směju se.
„Kdybys tušil, kdybys jen tušil.“
„Co’s říkal?“
„Nic, radši spi.“