Začalo to jako dětská hříčka. Našla pár vlasů toho pohledného Seveřana, vytrhla si několik svých, spletla copánek a z něj vykouzlila prstýnek.
Jenomže ho nosila tak dlouho, dokud se doopravdy neproměnil v kov.
Když dospívala, Sigurd se vrátil. Věděla, že se vrátí. Nemohl jinak. Zpečetila svazek mezi nimi slzou a kapkou rosy – a na prstýnku vypučely křišťál a perla.
„To víš, že si tě vezmu,“ smál se. „Až vyrosteš.“
Žertoval.
Ona ne.
Po svatební noci přibyl na kroužku rubín. Tohle je už navždy, těšila se.
O pár let později prsten v hádce přeštípla kleštěmi.
Jejich třetí dítě se narodilo mrtvé.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Holka nešťastná. Vyřčené
mila_jj
Holka nešťastná. Vyřčené slovo nevtáhneš zpátky ani párem volů a s přeštípnutým magickým prstýnkem to asi bude stejně ...
Přesně tak.
ioannina
Přesně tak.
Plus to, že si ho vůbec od začátku připoutávala magicky a dávala energii spíš do toho magickýho pouta, než aby se snažila budovat nějakej vztah.
Kdyby mezi nima byl normální, živej vztah (hlavně z její strany), mohl by přežít i přeštípnutí magickýho prstýnku. Ale Leila prostě nedospěje ani v padesáti...
Permanentně přemýšlím, co v tom vztahu (krom takovýchhle pojistek) drželo Sigurda. Leilina atraktivita? Děti?
Hloupá, svéhlavá, unáhlená
Kirsten
Hloupá, svéhlavá, unáhlená Leila. Která dělá významější věci, než chtěla a domyslela, a platí víc, než by ji kdy napadlo. Což je sice fér, ale stejně je mi jí, obzvlášť tady, strašně líto.
Naprosto přesně.
ioannina
Naprosto přesně.
Ale čím víc o ní přemýšlím, tím víc mi vychází, že je docela důležitá. Rozhýbává věci, které by se bez ní nepohnuly - do kterých by nikdo rozumnější nevrtal, ale které, když se jednou rozvrtají, se prostě už musí vyřešit.
Jenže ji to občas semele.
Zatím se drží na osobní úrovni - ale jakmile jí bouchnou saze u Severina, dostane se to na úroveň Čarodějné rady, což je něco jako alting. To bude tóčo.
JO! Vždycky jsem měla pocit,
zana
JO! Vždycky jsem měla pocit, že je v ní víc, než zatím ukázala. Řekla bych, že Sigurda u ní drží dvě věci - jejich absolutní protikladnost; on některý její vlastnosti může obdivovat (řekla bych, že si vedle ní občas přijde jako nudnej panák). No a pak smysl pro povinnost...
A exotičnost. Sigurd
ioannina
A exotičnost. Sigurd zcestoval ve svých mladých letech kus světa až k Tibetu, nejspíš si myslel, že severský blondýny jsou tak trochu nuda...
... takže má ženskou, se kterou se rozhodně nenudí. :-D
No když si vedle někoho *Sigurd* připadá jako nudnej panák, tak má ten někdo pořádný grády!
Chudák. Tady je mi jí i
Profesor
Chudák. Tady je mi jí i trochu líto. Protože tohle už asi nepůjde napravit.
Šlo by - ale to by to nesměla
ioannina
Šlo by - ale to by to nesměla být Leila. Kdyby jen dokázala dospět a najít odvahu odhodit svoje naivní masky a představy a hříčky a fígle a postavit se svým činům...
Jenže ona se vskrytu bojí, že nebude dost dobrá.
Jako každý, kdo se musí uchylovat k takovýmhle prostředkům...
Taky je mi jí líto. Zvláštní.
Mi připadá, že ona si úplně
kytka
Mi připadá, že ona si úplně neuvědomuje, co dělá, resp. důsledky.
Ach jo.
Přesně tak. Jí se hlavou
ioannina
Přesně tak. Jí se hlavou mihne nápad a ona hned letí ho uskutečnit. A pak občas jenom zírá. I když častěji při pohledu na nečekané důsledky dostane vztek, jak jsou všichni zlí a proti ní, nebo nový geniální nápad.
U takovýchhle lidí je ten dar magie spíš prokletí.
Až mi z té gradace zatrnulo u
Aplír
Až mi z té gradace zatrnulo u srdce.
*spokojeně si mne ruce*
ioannina
*spokojeně si mne ruce*