Vyznání

„Doriane, já… přišel jsem vám říci-“ zarazil se, když spatřil blížícího se Doriana, oděného jen do hedvábného županu. Stydlivě sklouzl pohledem k nahým chodidlům, která se intenzivně třela o koberec. Zamrazilo ho.
„Co ode mne potřebujete, Basile?“ zeptal se Dorian nevinně a jedním zatáhnutím si rozvázal uzel na pásku. S uspokojením pozoroval malířovy rozpaky.
„J-já-“
„Ano?“ otázal se Dorian znovu a udělal poslední dva kroky. Jejich těla byla nyní vzdálena jen několik málo centimetrů. Basil zoufale polknul a odvrátil zrak. Dorianův župan tiše klesl k zemi a jeho jazyk se něžně přisál k malířově šíji.
„Miluji vás,“ vydechl vzrušeně Basil.