Zoufalství

„Ale oni mi nedovolí, mistře... Černému mágovi nikdo nikdy... Lisa... Oni mi ji nesvěří, rozumíte, z Bjørkhallenu přišla...“
„Sedni si. Uklidni se.“
„... žaloba, že jsem bral Lise krev, ale to bylo kvůli tomu lektvaru a mně nikdo nikdy neuvěří, že...“
„Napij se. A řekni mi to ještě jednou a pomalu. Kdo tě žaloval a zač?“
***
„Dobře si prohlédněte pečeť tohoto listu.“
Dopis koloval kolem stolu. Zatímco jej ostatní mistři detailně studovali, Velemir Divjakov se na své židli maličko pohupoval, jako by si byl zcela jistý výsledkem.
„Otisk pečeti je mechanický. Ergo, s pečetidlem nakládala neautorizovaná osoba. Znám jméno. Leila Holdenová.“