Kousek sentimentu

Kde se bere odvaha začínat věci, které nutně musí špatně skončit, to nikdy nechápala. Snad je přirozeností člověka doufat – opečovávat bláznivou naději, že to hezké přebije všechnu tu bolest potom.
Přestože věděla, že ten okamžik přijde, Elfinstonova smrt Minervu těžce zasáhla. Vstoupit naposledy do jeho pracovny bylo nejtěžší. Na stole pořád ležel pergamen s poznámkami a kulatým otiskem hrníčku ranní kávy.
Těch nemnoho studentů, kteří měli v následujících letech příležitost vypít s ní čaj, si mohlo všimnout, že hrnek odkládá vždy přesně do otisku na starém pergamenu na stole pod sklem.
Byl to jediný malý kousek sentimentu, který si dopřála.