Čas od času se během DMD ponořím do nějaké té magické melancholie nebo jemně gotického hororu. Letos se to stalo jenom jednou, což v mých očích stojí za autorský výběr.
Pršelo, obloha se stáhla temnou modří, vzduch zhutněl vůní život dávající vody.
Procházela po chmelnici, v uličkách ponořených do zeleného šera.
Živé stěny jako vlasy se tyčily k nebi.
Procházela chmelnicí a lístky i jemné chmelové hlavičky splývaly ve vodopády.
Houpaly se lehce, jako jí na pozdrav.
Natáhla ruku a pohladila listoví, přivolala dech oceánu a ucítila, že se vrací domů.
Nohy se zanořily do jemného písku, voda slanější slz ji uzamkla v laskavém objetí.
Prsty prorostly blánami, vlasy se oděly do smaragdu.
Odrazila se ode dna, znovu volná, znovu lehká.
Stěny tmavých řas se lehce houpaly, jako na pozdrav.
Porovnejte sami: chmelnice a chaluhový les
Chmelnici jsem poprvé naživo viděla před dvěma lety při cestě z dovolené (a ještě přes okno autobusu) a naprosto mi učarovala. Chaluhy jsem naživo neviděla :(.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To si pamatuju a moc se mi
Aries
To si pamatuju a moc se mi líbilo, protože mě nikdy nenapadlo, že na chmelnici se dá dívat jako na něco tak magickýho
To víš, na Moravě chmelnice
Smrtijedka
To víš, na Moravě chmelnice nemáme, takže je to fascinující tak nějak celkově :). Díky moc za komentář, jsem ráda, že se drabble líbilo.
Líbilo tehdy, líbí teď - ba
Faob
Líbilo tehdy, líbí teď - ba jsem si ani nemusel moc připomínat, nálada hned vyskočila!
Děkuji :).
Smrtijedka
Děkuji :).