Velké finále, na které jste všichni čekali! Teda doufám :D.
Děkuji moc všem čtenářům, ať už tiše podporujícím nebo komentujícím, jste skvělí. Co bych si bez vás počala? (Asi bych pořád psala, ale děsně zahořkle.) Jelikož mnoho bylo nakousnuto a málo vyřčeno, uvidíme se určitě zase za rok ♥.
Zvuky přicházejících, pak pláče a smíchu v Konstantinovi probudily zvědavost. Vykoukl ze svého zapůjčeného kamrlíku... Na chodbě stál Antoine Roche.
„Mon ami, vy tu bydlíte také?“
„Já... Ano,“ dostal ze sebe nakonec.
„Takže jsem na vašem výsostném území.“
„Platím tu nájem, takže...“
„Pozvete mě dál?“
Nebylo ani třeba číst mezi řádky. Konstantinovi okamžitě hlavou proběhla vzpomínka na to, kdy tu větu slyšel poprvé. Řekl ano. A řekne ho zase, i když rozum velí ne.
Nechal ho projít, zavřel a zůstal stát opřený o dřevo. Oči promluvily hlasitěji než švihnutí bičem. Vrhli se k sobě a ústa spojili v drsném polibku.
Logistická poznámka: Kosťa bydlí v bytě ve stejném domě jako Sternovi. Byt mu dohodili, protože je příbuzný. Antoine, jak víme z předchozího drabble, byl pozván na návštěvu, ale jaksi se nějak zatoulal (kdybych měla ještě jedno drabble, možná to nějak vysvětlím).
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To jiskření tam konečně našlo
Kleio
To jiskření tam konečně našlo svůj cíl, oujééé! Je to skvělé a doufám, že příští rok bude další dávka mé oblíbené telenovely!
♥ Díky! Určitě jo, příští rok
Ancient Coffee
♥ Díky! Určitě jo, příští rok se možná vezmou za ruce :D.
Tak nakonec se zadařilo.
Esclarte
Tak nakonec se zadařilo.
Tak :).
Ancient Coffee
Tak :).