Dům plný cizích lidí

V celém domě byli pouze dva lidé, kteří ho měli rádi. Byla to Ilinca, stárnoucí služka, která ho jako nemluvně našla v lese, a Crina, se kterou vyrůstal, protože byla jen o několik měsíců mladší, než on.
Ostatní, a obzvláště stará paní Ecaterina, mu dávali jasně najevo, že jen díky jejich milosti je v domě trpěn a že je ten nejspodnější z nejspodnějších. Zastával práci jako čeledín a spal na seníku ve stáji.
S léty se cítil čím dál osaměleji. A když se proti němu spiklo i služebnictvo a Crinu nesměl vídat, měl pocit, že už nemá nikoho na světě.