Věnováno tentokrát dědovi.
Byl jako řasa. Hluboko dole. Zapomenutí, ale přesto tak potřební. Ona potřebovala alespoň trochu světla. On každým pohybem světlo udržoval. Ona přinášela kyslík. On teplo. Teplo pro nemocné. Pro zraněné. Pro operované.
Málokdo na ně vzpomněl. A přesto tam dole museli být. Protože bez nich by to nešlo.
Jaká potřebná práce! Jaká vzácná užitečnost! Jaký smysl, v tolika jiných případech vytracený! Měl být vděčný! Nebyl.
Protože něčím se přece jen navzájem lišili. Ona naplnila svůj potenciál. Dělala to, k čemu byla určena. A byla v tom dobrá. Nejlepší.
A on, vystudovaný filosof a bohemista, pracoval jako topič polikliniky ve Spálené.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Krásně vyjádřená pocta se
Aplír
Krásně vyjádřená pocta se smutkem v podpaží.
Jé, děkuji, takové mělo
Kumiko
Jé, děkuji, takové mělo drabble být.
Děkuji.
Faob
Děkuji.
Zasluhuje si to.
Kumiko
Zasluhuje si to.
Velmi smutná historie. Krásně
Tora
Velmi smutná historie. Krásně napsané drabble.
Děkuju, ano, byla to zlá doba
Kumiko
Děkuju, ano, byla to zlá doba.
Ale stejně myslím, že v tom,
Lee
Ale stejně myslím, že v tom, co dělal, byl nejlepší. Krásná vzpomínka. :)
Děkuju.
Kumiko
Děkuju.
Úžasné, krásně napsané
Esclarte
Úžasné, krásně napsané vzpomínky pojednávající vlastně o velice ošklivé době, ale vzácném člověku.
Děkuji moc. Ano, ten kontrast
Kumiko
Děkuji moc. Ano, ten kontrast tam hraje roli.
Smutné a při tom krásné.
Tlegy
Smutné a při tom krásné. Krásná vzpomínka na těžkou dobu. A kolik takových bylo, o kterých nevíme.
Děkuju moc. Ano, určitě,
Kumiko
Děkuju moc. Ano, určitě, kolik takových muselo být...