Dnes bez večeře

Harrymu bylo šest, když šel poprvé spát hladový.
Seděli u oběda a Dudley vzal kousek masa z Harryho talíře. Ten ho silně pleskl přes ruku a Dudley začal hlasitě brečet.
„Mého syna mlátit nebudeš! Padej od stolu a dneska bez večeře,“ zahřměl Vernon. Harry otevřel ústa, aby odporoval a jeho strýc praštil do stolu.
„Hned!“
Chlapec odběhl a Vernon přistrčil jeho talíř k synovi.
Petunie si všimla, že se Dudleyho oči rozsvítily. Okamžitě přestal plakat a s chutí pokračoval v jídle.
Podívala se směrem, kterým synovec zmizel. Její srdce hlasitě bušilo, ale neřekla nic.
Své porce už se ani nedotkla.