Harrymu bylo šest, když šel poprvé spát hladový.
Seděli u oběda a Dudley vzal kousek masa z Harryho talíře. Ten ho silně pleskl přes ruku a Dudley začal hlasitě brečet.
„Mého syna mlátit nebudeš! Padej od stolu a dneska bez večeře,“ zahřměl Vernon. Harry otevřel ústa, aby odporoval a jeho strýc praštil do stolu.
„Hned!“
Chlapec odběhl a Vernon přistrčil jeho talíř k synovi.
Petunie si všimla, že se Dudleyho oči rozsvítily. Okamžitě přestal plakat a s chutí pokračoval v jídle.
Podívala se směrem, kterým synovec zmizel. Její srdce hlasitě bušilo, ale neřekla nic.
Své porce už se ani nedotkla.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Viděla, vnímala, ale mluvit
Esclarte
Viděla, vnímala, ale mluvit nemohla - silná scéna. Opravdu povedená.
Chudák malý Harry... A
Jackie Decker
Chudák malý Harry... A Petunie taky.
Krásně napsaný. Líbí se mi ty
Carmen
Krásně napsaný. Líbí se mi ty jemný náznaky, Petunie pořád ve svých mantinelech, ale ne kostka ledu bez emocí.
Všem moc děkuji za komentáře.
nettiex
Všem moc děkuji za komentáře. *-*