Nález té kovové krabičky v dílně před prodejem domu mi otevřel nový vesmír. Už tu nebyl jen vlídný pán, který i s jízdenkou, kde už byla jenom konečná stanice, spřádal plány na další cesty a vymýšlel situace, u kterých chtěl ještě být, všechno sice zahalené do černého, ale humoru. Najednou tu byl i kluk v příliš krátkých kraťasech, co si kreslil zátiší u potoka, psal dlouhatánské vážné dopisy a lehával v trávě, v jedné ruce cigaretu, v druhé dlaň drobné, nosaté dívky. Kluk, jehož úsměv mě bolel i hřál, protože už ho neuvidím. Možnost ho zadržet, než ho nechám jít.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Čtu několikrát, líbí, fandom
Faob
Čtu několikrát, líbí, fandom neumožňuje nějaké fantasmagorické výklady, tak předpokládám nález starých filmů... Napsáno je to krásně!
díky, v krabičce byly fotky,
myday
díky, v krabičce byly fotky, dopisy a kresba
To je krásné. Já to tedy
Lee
To je krásné. Já to tedy chápala mimo jiné jako nález těch dopisů a kreseb. Každopádně je to parádně napsáno, moc se mi líbí ta věta s tím "černým, ale humorem".
Aha! Jsi pozornější čtenář,
Faob
Aha! Jsi pozornější čtenář, to dává větší smysl...!
díky, je to tak
myday
díky, je to tak
Moc krásné. Až mě to dojalo.
kytka
Moc krásné. Až mě to dojalo.
děkuju
myday
děkuju
Ach jo, takové posmutnělé...
Zuzka
Ach jo, takové posmutnělé... Ale ty vzpomínkové schránky, předměty a momenty jsou tak pěkné...
Pro mě to bylo takové
myday
Pro mě to bylo takové hořkosladké, jsem moc ráda, že jsem to našla