Poslední chvíle

Byl vyčerpaný a zraněný, cítil, že spolu s krví z něho uniká i život. Schoval se v jakémsi sklepě. Byla tam tma a kupodivu ticho, slyšel jen svůj vlastní sípavý dech. Ruce si tiskl k ráně.
Takže tohle je, zdá se, konec. Představoval si ho jinak. Kdysi mu někdo řekl, že život odnesou motýli na svých křídlech. Ta pověra tehdy vyvolala úsměv.
Najednou se mu zdálo, že něco ucítil. Nepatrný vánek na tváři.
Motýl. Zcela jasně ho viděl před sebou, pomalu se vznášel nad jeho obličejem. Jak to, že je tu najednou světlo?

Na studené tváři mrtvého seděl lišaj smrtihlav.