Dědečkové

Je príma mít dědečka, říkal si Hugo Weasley. Dva jsou ještě lepší, zvláště když jeden je kouzelník a druhý mudla. Mudlovský dědeček Granger obdivoval létající košťátko (pochopitelně s dětskou pojistkou aby létalo jen metr nad zemí), cínové vojáčky, samozřejmě pohyblivé, s kterými sváděli líté bitvy. Dědeček Weasley byl zase unešený z Lego stavebnic, vydržel si s nimi hrát celé hodiny. Stavěl hlavně auta, která k vnukově radosti kouzlem rozpohyboval.

Jak Hugo rostl, mudlovské hračky se stávaly sofistikovanějšími a problematičtějšími aspoň pro dědečka Arthura. V jeho rukách přestávaly fungovat. A tehdy se rozhodl, že všechny ty zázraky moderní techniky kouzelníkům zpřístupní.