Rozruch

Handrkují se jako na tržnici, pomyslí si Fanda, kdy se jde převléct. Jeho oblečení už je suché.
„… jdi do háje, odmítám měnit život dítětě za život mého kamaráda!“
„Život? Jaký žije život, kdy já, jeho součást, zůstal tady!“
„O tom si snad může rozhodnout sám, ne?“
Fanda skládá a hladí sukni. Mámě vždycky vadilo, když si zkoušel její staré oblečení. Ale Tabitha říkala, že vyměnit klukovství za děvčenství je možné, jen ne tak snadné jako koupit jablka u stánku.
„… nehodlám se hádat do skonání světa! Buď přistoupíš na moje podmínky, nebo si tady zůstaň!“
„Tak dobře. Jaké jsou ty podmínky?“