Předchozí část: http://sosaci.net/node/43772
Ve víru oslav se Sandrik dostal do části města, kam by se jindy neodvážil vstoupit.
Světla ubývalo. Zvuk muziky utichal. Ze zdí domů proudil nepříjemný chlad.
Sandrik se však nedokázal otočit a vrátit se zpět do bezpečí. Jako by ho něco táhlo dál. Pokračoval, dokud nedošel k domu, z jehož otevřených dveří se linulo příjemné měkké světlo.
„Vejdi s čistým srdcem a jménem přítele na rtu. A já ti povím, kam bude směřovat tvůj osud,“ ozval se hlas staré cikánky.
Sandrik vstoupil a vyslovil jména svých společníků.
„Jsou příběhy, které se neodvážím vyslovit ani ve zdejším podsvětí,“ zašeptala cikánka strachy.
Projde mi, že ze Sandrikovi návštěvy vznikne právě taková historka v podsvětí o jeho budoucím osudu? Pokud ne, pochopím, že mi nebude bod uznán.
Další část: http://sosaci.net/node/44080
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To působí zlověstně.
Killman
To působí zlověstně.