Refrén

Zlá čarodějnice. Ctnostný vládce. Nevinná panna. Moudrý stařec.
Role, symboly a příběhy určují naše místo ve světě. Vyvázat se nelze.

Metodovy ruce na těle cítím ještě týdny. Když ho vidím, chce se mi brečet. Čarodějnice neznají slzy.
Poděkovat mu, odprosit ho, vykřičet křivdy a lásku. Čarodějnice nemilují.
Šípkový věnec připomíná moje místo. Stojím mimo ostatní. Nemám sobě rovného.

Roh zazní rudým soumrakem. Martin stojí v bráně, bledý bolestí nedoléčeného zranění.
Čarodějnice nikdy nevykročí první.
Běžím k němu, nedbajíc pnutí pod žebry. Sesouváme se na udusanou zem, bezdeší bolestí i radostí, stíráme si slzy z tváří.
Věnec zůstal ležet na nádvoří.