Případné ♪♫ťuk♪
Má strach a křečovitě zavírá oči. Třeba tentokrát ne! - a pak už najednou není a křičí bolestí a už to není jeho hlas...
Dům se otřásá v trhavém rytmu, rvaní látky střídá lámání a štěpení dřeva a ostré údery zoufalého těla s duší, která si s ním neví rady; drásající zpěv k Měsíci se skládá s doprovodnými zvuky do symfonie trvající celou noc. Dům, ve kterém straší, se rozpadá a on se chce rozpadnout s ním a Měsíc jako němý dirigent ho nechce propustit.
Až se jednou přidá psí štěkot, dusání kopyt a tichý pískot – a stisk Měsíce trochu povolí.
(no tak... zase moje předsevzetí jaksi... nic. *rezignovaně*)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Teda, to je úžasné,
Esclarte
Teda, to je úžasné, dramatické, drásavé, propletené poetickými obrazy, a nakonec to krásné přátelství - a zase je musím mít ráda. Teda tohohle mám i tak, ale i ty ostatní.
To je tak strašně krásně
Saphira
To je tak strašně krásně popsaný... <3
nádhera
Aries
nádhera
Ach. :)
strigga
Ach. :)
Ach <3 Kašli na předsevzetí,
Rebelka
Ach <3 Kašli na předsevzetí, tohle je boží.
Krásné, líbí :)
Esti Vera
Krásné, líbí :)
<3
Remi
<3