Čekání

Kluci seděli v zasedačce a vyčkávali návratu Adama.

„Myslíte si, že to byl dobrý nápad ho tam pustit?“ zamyslel se Mirek. „Vždyť v terénu nikdy nebyl.“

„Co blázníš? Jakej terén?“ nechápal Jirka. „Ten kluk šel jen vyvenčit svého psa do parku.“

„Jo, máš pravdu. Asi už to přeháním,“ souhlasil Mirek a šel si nalít čaj.

„Jako já bych se o něj i bál,“ pronesl Tomáš a stěží udržel vážnou tvář. „Má metr šedesát a čtyřicet kilo i s postelí. K tomu čivavu na růžovým vodítku. Ten bude nenápadnej, jak sáňky v létě,“ dodal a už se neudržel a vyprskl smíchy.