Předchozí http://www.sosaci.net/node/40469 V obchodě
Brýle paní Johnové se každou chvilku svezou na špičku nosu. Krčí ho, aby je postrčila zpět. Častý pohyb připomíná nervózní tik, ale prodavačka je klidná. Mezi regálem a pultem má kbelíky, hrnce, naplněné pytle. Rozvážně, obezřetně se kolem prodírá, aby se její korpulentní postava v úzké uličce nezasekla.
Zákazníci netrpělivě přešlapují.
„Hrůza,“ šeptá paní Růžičková. „Prý budou vozit potraviny jen jednou týdně.“
„No hlavně, ať je to levně!“ odvětí sousedka.
„Prosím vás, ženský,“ zahučí jezeďák Novák. „Za chvíli stejně nebude mít nikdo co do huby.“
Zanedlouho s jiným chlapem řeší politiku. Přestřelka slov. Rvačka na obzoru. Naštěstí je dělí dav.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Uf, to je drsné.
Profesor
Ale pěkně napsané.
Děkuju.
Aplír
Děkuju.
Opět velmi plasticky ze
Esclarte
Opět velmi plasticky ze života.
Tak, tak. Děkuju moc.
Aplír
Tak, tak. Děkuju moc.
Působivé. a moc se mi líbí ty
Rya
Působivé. a moc se mi líbí ty krátké věty na konci. Pádné jak pěstí do nosu!
Děkuju Ryo. Ono to tam na
Aplír
Děkuju Ryo. Ono to tam na pěstí do nosu opravdu bylo.
Dobře atmosféru dokreslující
Faob
Dobře atmosféru dokreslující momentka, vlastně jsem vůbec netušil, že to tak někdo tehdy prožíval (naiva). Osobně bych nedával čárku před "co do huby", je to ten typ tak vykuchané vedlejší věty (i sloveso by se doplňovalo obtížně), že nemusí být odčárkována.
Děkuju. Ten první moment, kdy
Aplír
Děkuju. Ten první moment, kdy lidé brali krám útokem, to tak opravdu bylo. A máš pravdu. Čárku jdu smazat.
Dobré
Killman
Dobré
Jsem potěšena. Děkuji.
Aplír
Jsem potěšena. Děkuji.