Poutník

Po sto letech se znovu vydával na cestu. Nebo snad ne? Můžete vyjít, když jste nedošli, či dojít dřív než vyjdete? Můžete jít, když jste sami cestou, když jste tím, co ji cestou činí?
Poutník nevěděl. Jeho úkolem nebylo znát, vědět či soudit. Jen žil a nechával žít, poslouchal a vyprávěl, přijímal pomoc i pomáhal. Nikdy se nezastavil, nikdy se nerozešel. Vyrážel s východem slunce a na noc se ukládal ke spánku do trávy a mechu.

Muž zvedl oči k nebi a zaposlouchal se - zvony v Compostele ho volaly na cestu. Stiskl v dlani mušli a vyrazil.
Jmenoval se Santiago.