Tohle vlastně nemusí vůbec být AU. Ale protože to píšu já, tak to do tohoto vesmíru zkrátka patří ;).
Plameny v krbu zazářily zeleně. Minerva si pomyslela, že se jí něco zdá. Bylo ostatně odporně brzy a její mysl se stále nacházela v mírně vegetativním stavu. Příchozí osoba ji dojmu snovosti nezbavila.
„Mami?“ Isobel McGonagallová necestovala krby.
„Jsi vzhůru, to je dobře. Otec je po smrti.“ U nich doma se věci říkaly bez obalu.
O hodinu později rozprávěly nad šálkem čaje. Proběhl pláč, objetí, otázky.
„Zemřel ve spánku. Asi srdce.“
„Co budeš teď dělat?“
Mohla by žít ještě dalších sedmdesát let... Smíšené sňatky byly spoutané časem. Až do smrti znamenalo pro každého zcela jiné číslo...
„Koupím si nové koště.“
Samozřejmě, že časově omezená jsou všechna manželství, ať už skončí jakkoli, tak to prostě je (pokud tedy nejste Time Lord). Tady mi šlo spíš o tu tradiční romantickou představu „vezmeme se, budeme mít kupu dětí, psa a dům s plaňkovým plotem, zestárneme spolu a tak nějak zaráz ideálně umřeme držíce se za ruce a hledíce si do očí za západu slunce“. A to se prostě u manželství mudly a čarodějky/kouzelníka často nestává (i když známe tu podezřelou úmrtnost v čistokrevných rodinách...).
A ještě jedna drobnost – Isobel dle Pottermore zemřela zbytečně brzy, to u nás netolerujeme. Naše heslo je vražda nebo šťastný dlouhý život, nic mezi tím.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
lakonické koupím si nové
Arenga
lakonické koupím si nové koště je skvělé
já hádám, že nikoli pro zametání, ale pro létání
Řekla bych, že hádáš správně.
Voldemort
Řekla bych, že hádáš správně.
Díky ti za komentík.
Vedle těch ostatních, je to
Apatyka
Vedle těch ostatních, je to skoro pozitivní :) A rozesmál mě poslední odstavec závěrečné poznámky :))
To jsem ráda, děkuji :D
Voldemort
To jsem ráda, děkuji :D