...je jak mu po roce neurvat hlavu.
Zezačátku je vše krásné, ideální pohádka,
do té doby než se zjeví v rohu první hromádka.
Špinavé fusakle v koutě se kroutí,
ideál vysněný lehce se hroutí.
Duchařské seance pořádá den co den,
na pile pracuje, v době kdy sní svůj sen.
Když nechodí do putyky, saje pivo z lahváče,
kdo podupe jeho ego, pěkně si to odskáče.
Zuby pastu neviděly, myslím, co je dlouhý rok,
jí jak čuně, věčně žárlí, na tebe i na pokrok.
Chce co nemá, hlavně ženu, dokonalou tryskomyš,
"muži, vzbuď se, už jsem doma, neříkej, že zase spíš!"
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit