Většina obchodních setkání probíhala na rušných místech, aby se slova rozplývala v okolním šumu a nepovolaným osobám nebylo umožněno je odposlouchávat.
Pouze jeden člověk dával přednost soukromí a veškerá jednání vedl za zavřenými dveřmi tajné komnaty. Místům zaplaveným hlučící lůzou se vyhýbal jako upír kostelu.
Lucius Malfoy.
„Je to zvláštní,“ pronesl zamyšleně poté, co jsme uzavřeli další oboustranně výhodnou smlouvu, a seřízl špičku svého doutníku. „Nikdy se neptáš, na co ty věci potřebuji.“
„Nevidím důvod, proč bych se měl ptát,“ odpověděl jsem lhostejně a připálil mu. „Nejsem ani úřední kontrola, ani tvá manželka.“
„Nejsi zvědavý? Ani maličko?“
„Zvědavost zabila kočku.“
Ti, kdož četli vánoční povídku, vědí, v jaké zvířátko se už od školních let proměňuje Severus. :-)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
O kocourovi se ale v přísloví
KattyV
O kocourovi se ale v přísloví nemluví. :)
Tvoje vtipný závěr.
Arenga
Tvoje vtipný závěr.
No, mě by teda zajímalo, na
Regi
No, mě by teda zajímalo, na co ty věci Lucius potřebuje. Já se v kočku neproměňuju.
To je dost moudré, aneb kdo
Lady Lestrade
To je dost moudré, aneb kdo se moc ptá, moc se dozví... A nebo skončí někde pod drnem. :)