Ať je to jen sen, ať je to jen sen...

Moje bezcílné bloumání přerušil výkřik, který rozhodně nevyšel z lidského hrdla.

"POECILOTHERIA metallica!"

Dva metry přede mnou odněkud seskočil kovově modrý, dlouhonohý sklípkan velikosti poníka. A nebyl sám.

"ACANTHOSCURRIA geniculata!"

Tenhle byl černý, s bíle pruhovanýma nohama a řídkou, narudlou srstí.

"Caribena VERSICOLOR!"

Třetí pavouk byl porostlý hustou, červenou srstí, která kontrastovala s modrozelenou hlavohrudí.

"OBT"

Jasně oranžový sklípkan se okamžitě po dopadu vztyčil do 'hrozícího' postoje.

"Pambhobeteus ULTRAMARINUS!"
"Brachypelma KLAASI!"

Šestice pavouků zaujala pózu jak z nějakého anime a jednohlasně vykřikla:

"FÚZNÍ TECHNIKA - P.A.V.O.U.K.! MORFUJEM!"

Tak to je naposled, co krmím pavouky před spaním.