Tohle chce bechera

Vedoucí hospody dole ve vsi je bodře pozdraví a prý jestli budou jíst. Přitakají. Z kuchyně voní guláš. Nad výčepem stojí vystavený Sklepmistr, jako by hlásal, že vesnice jde s dobou a zásobování tady nevázne.
„Tak co?“ zeptá se Alfréd, zatímco čekají na jídlo.
Eliška vzdychne. „Je tam něco špatně.“
„Pochopitelně, je to ruina.“
„Tak jsem to nemyslela.“
Neptá se, jak to myslela. Jsou spolu dost dlouho na to, aby aspoň tušil. „Každopádně je to jasné. Tohle nebereme.“
„Musíme.“
„Proč???“
„Protože jinak hrozí, že to koupí někdo jiný.“
Alfréd se nadechne, vydechne. Mávne na hospodského. Potřebuje něco silnějšího než víno.