Úvahovější textík napsaný na jeden zátah. Asi by tomu prospělo pár úprav, ale nevím, jestli vyjdu s časem, tak zveřejňuju v syrové podobě.
Je hrozné na rukou cítit všechnu tu krev. Bože můj, miliony trpících lidí. Všichni ti nevinní lidé, kteří museli snášet bolest a zemřít, protože... Proč vlastně? Kvůli touze po moci, území, bohatství? Kvůli čisté nenávisti? Či jen pouhé zvrácené radosti z cizího utrpení?
Na všech válkách, mučení, násilných úmrtích, genocidách, na každém lidském utrpení způsobeném jiným člověkem máme svůj podíl už jsem z podstaty toho, že jsme lidé.
Jsou to naše hříchy, které nám už nikdo nikdy neodpáře. Je to vina, kterou musíme nést. Nelze ji smýt. Jediná věc, kterou můžeme dělat, je snaha, aby se podobné věci už neopakovaly.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Pochmurné, děsivé a velmi
Esti Vera
Pochmurné, děsivé a velmi sugestivně podané. Posílám kachnu.
Děkuji :)
Evangelista biolog
Děkuji :)
Teda, to je ale síla. A taky
Esclarte
Teda, to je ale síla. A taky to tak cítím, často. My lidi jsme někdy... no, naštěstí ne všichni, ale stejně. Poslední věta by se měla tesat. Do kamene. A vystavit v každém městě a vesnici.
Pravda, občas se sama sebe
Evangelista biolog
Pravda, občas se sama sebe ptám, jakto, že po téhle planetě ještě chodíme. Ale třeba se někdy poučíme. Děkuji.