Překvapení po ránu

Jednoho dne jsem vylezl z domku a na větvi uviděl nejkrásnějšího netopýra, jakého jsem viděl za celej život. A že já jich viděl!
Byl jsem z toho patřičně na větvi. Taková kočka!
Pak jsem se podíval pořádně. Kdepak kočka, kocour.
Chvíli jsem přemýšlel, zda ho okamžitě zahnat nebo být rád za společnost, ač mě krapet překvapila. Můžu ho pozvat do boudy. Budeme se v klidu zahřívat. Společnost, žádné žádostivé ženské, svatej pokoj!
Pak jsem se podívat pořádně a zjistil, že za tím štramákem je moje budka.
Jasně!
Koukal jsem sám na sebe!

"Já ti říkala, že to není žádnej papoušek."