Fandom: Bjørkhallen
Pro Arengil, která by ty dva mohla poznat, pokud si vzpomene.
Naposledy zkontrolovali situaci. Ovce byla na místě. Drak byl na místě. Turek se taky ještě nezvedl. (To se brzy změní. Tedy snad.)
Hvízdli.
Dračice v támhletom lesíku našpicovala uši, roztáhla křídla a vznesla se. Přesně jak byla naučená. Letěla si pro snídani. Pěkně podél řeky... a pak nahoru nad travnatým svahem... Teď bude nad táborem. Ano – vidíš ten sloup zvířeného popela, slyšíš ten jekot a trubky? A už je tu.
Jen bašti, však jsme ti tu ovci čerstvě zabili.
A Turek zděšeně utíká.
Poslední oddíl.
Děkujem, holka.
Kam spěcháš? Chceš zpátky k vejcím, viď...
My taky raději zmizíme.
Tak sbohem.
Čt, 2011-05-05 15:15 — Profesor
J-jo, moc hezké.
J-jo, moc hezké.
Čt, 2011-05-05 16:26 — ioannina
;o))
;o))
So, 2011-04-30 22:42 — Lejdynka
Je to hrozně zvláštní, ale
Je to hrozně zvláštní, ale ještě nevím čím.
Skoro mi to zní jako alegorie nebo symbol něčeho.
A životné, těmi krátkými větami.
Moc, moc pěkné.
So, 2011-04-30 22:45 — ioannina
Díky. Je to střípek z jejich
Díky.
Je to střípek z jejich mládí, který rozhodně bylo moc a moc divný. Vůbec to samo pohybování se na osmanský válečný linii muselo být jedno dobrodružství za druhým...
Víš co, možná to dokonce předznamenává, co se pak stane na západě. (Nějaký další detaily jsou v medailonku Karola Kamieńskiho.)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit