Bláznovství budiž pochváleno

fandom: po přečtení zcela zřejmý
poznámka: napsala jsem letos stoslovku na každé téma, takže tohle je mimo soutěž, navíc je to double-drabble. Uteklo to celé strašně rychle, berte to, prosím, jako hold letošnímu pomalu ale jistě končícímu měsíci krásného šílenství, kterýžto hold byl vyprodukován téměř zavařenými mozkovými závity:
Proč bychom se netěšili, když jsme našli klobouk ve křoví? Vesmír je dost nekonečný na to, aby se v něm ztratil poslední výstřel i lesk a bída kurtizán a aby se nedal překonat ani pořádnou károu, díky níž alespoň nenalezneme smrt na pitevním stole, ale ani světlo nespatříme. Hlad a láska určují veškeré lidské dějiny, ale kluci nepláčou ani pro nemrtvou princeznu. Ach ty kalorie, povzdechneme si smutně, není dobré konzumovati příliš mnoho nektaru a ambrozie, zejména, když kol kolem line se vůně hořkých mandlí. Odkud vítr vane, to nám ochotně poví stověžatý tatíček a poučí nás o ceně za štěstí dřív, než skončíme v pasti učení - mučení. Naděje umírá poslední, i když zde jsou lvi a strašidelné sedmikrásky. Na plese příšer se zoufale ptáme: Bože můj, proč jsi mě opustil? Výbuch nastal po spáchání osmého hříchu, ke kterému jsme si čichli na lodi bláznů, na níž k nám na čajový obřad dorazila i koule bez návodu k použití. Skrz naskrz jsme se prokousali všemi nástrahami šílenství, jakož i ostatní krásní snílci a básníci, kteří jsou již v cíli svého snažení. Postavy trápené, vystavené kanadským žertíkům i cynismu autorů, jsou zpátky doma a pokud ještě neumřeli, tak tam žijí dodnes.
------------------------------------------------------
DMD zdar!