Lektvary

„Je skutečně udivující, že ani v pátém ročníku nejste schopen uznat, že váš výtvor nestojí za nic, Pottere,“ protáhl Snape.
Harry se mračil, ale byl si jistý, že postupoval podle návodu. Lektvar dokonce i vypadal, jak měl.
„Ale já si opravdu myslím, že je v pořádku, pane,“ zavrčel.
Profesor se ušklíbl.
„Opravdu? Tak si čichněte... Měl by vonět jako květinová zahrada...“
„Klidně,“ zasyčel Harry a zhluboka se nadechl.
Vzápětí doslova zezelenal.
„Tak co, Pottere?“
Student se skácel na podlahu.
„Harry!“ vyjekla Hermiona. „Proč jste mu to říkal, když jste věděl...“
„Chcete si čichnout taky, Grangerová?“
Ticho.
„To jsem si myslel...“