Trochu jiné pohádky

Čekala jsem s Lucií v pokoji, než ples začne. Ani jedné z nás se nechtělo, neboť jsme se takové akce měli zúčastnit poprvé, ale bylo by nevhodné odmítnout pozvání krále.
„Myslíš, že to zvládneme?“ zeptala se mě s obavami v hlase.
„Určitě ano,“ prohlásila jsem rozhodněji, než jsem se cítila.
„Myslím, že si nás tam budou prohlížet?“ pokračovala v otázkách.
„To je pravděpodobné. Víš co, zkus si představit, že jsi na plese příšer. Vždycky, když tě bude někdo pozorovat, tak si představ, že je tam třeba jako vodník, čert, upír nebo jiná pohádková bytost.“
„Dobře a co je to vodník?“