Asi není nijak zvlášť výjimečné, ale ten vztah k němu prostě mám.
To jezírko v lomu patří k mým nejoblíbenějším místům.
Malebně zasazené do prstence vysokých žulových skal, obrostlých břízkami a osikami, úplně nahoře orámovaných tmavými borovicemi. Vepředu široká skalní terasa jen kousek nad vodou, nalevo naopak srázná, skoro hladká stěna. Ve škvírách rostou fialové zvonky.
Většinou je tam živo, ale někdy, když jsem ve vodě sama, mám dojem, že mě v příští chvíli zatahá vodník za nohu.
Jenže.
Na čelní stěně se skví oranžový sprejový nápis. Pár tlustých písmen, rozhodně žádné veledílo.
Potetovaná skála. Počasí na tohle nestačí, odstraňovat to nikdo nebude.
Ale kdoví, třeba má už i vodník nějaké tetování.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Super! Každý máme nejaké to
Jelénius
Super! Každý máme nejaké to svoje miesto. V tom mojom žije už odnepamäti pivničná príšera.
A čo ty vieš, či to tam v záchvate päťdesiatejdruhej puberty nenasprejoval sám vodník. ;)
Děkuju. No vidíš, tohle
Esclarte
Děkuju. No vidíš, tohle vysvětlení mě ještě nenapadlo.
No pokud to tam nasprejoval
Tora
No pokud to tam nasprejoval vodník, tak by to snad bylo zelené. Za tohle ať někomu ruce upadnou.
Děkuju a souhlas.
Esclarte
Děkuju a souhlas.
Třeba si to tetování skála
Aveva
Třeba si to tetování skála pořídila v dobách mladické nerozvážnosti :o)
Cheche. No, myslím, že ta
Esclarte
Cheche. No, myslím, že ta skála bývala mladá dávno před tím, než jsme se narodili, a tohle tam nebylo vždycky. Dík za komentík.
Předně:
Faob
napsáno je to opět mistrně, umíš krajinu vylíčit tak, že čtenář uprostřed ní, smekám, je to tak sugestivní, že když zálibně vedle Tebe (prý "ve vodě sama", ha, ha!), tahá mě za pár písmenek dál za nohu vodník, i ty šmíráku... A pak přijde závěr, bolestný, naštvávající, rozum zůstává stát. Krásně píšeš o ošklivých věcech, ale snad to tak má být.
Ale ale, podívejme, tak do
Esclarte
Ale ale, podívejme, tak do jezírka? Jak vidíš sám, není to bezpečné...
Děkuji za pěkný komentář.