Jaro

Někde najde starý adresář, který naštěstí nevyhodila. Očima cestuje po jménech.
Eliška Stejskalová. Naposledy ji viděla mnoho let předtím, než ji kontaktovala Militia. Jejich cesty se setkaly jednou, vyměnily si adresy a nikdy si nezavolaly.
Adresa ještě platí.
Složka, kterou okopírovala během noční služby, má asi jeden centimetr na tloušťku.
„Takže mám sedět na zadku vedle výbušného materiálu, nekoukat dovnitř a čekat, až se ti jednoho dne něco stane, a pak to teprve odnést na policii,“ zrekapituluje Eliška celý rozhovor.
„Prokopovi na kriminálku.“
„Já vím. Jen nemám chuť koukat, jak se ženeš do obrovskýho průšvihu.“
„Snažím se z něj dostat.“