Čekání na věčnost?

Hodina, dvě, čtyři... Válka netrpělivě poklepává rudě nalakovaným prstem o špinavý ubrus. V motorestu, kde čekají na posledního z nich, už na baru došlo všechno včetně tři roky starých lékořicových bonbónů a policajti už dvakrát odvezli účastníky hromadné rvačky.
"Neměli bychom vyrazit bez něj?" žmoulá nejistě Znečištění zděděnou korunu.
"Ehm... tedy EHM", ozve se teprve nyní malý mužíček od stolu v rohu. Je celý takový nevýrazný, šedivý, s aktovkou narvanou tiskopisy jemného papíru...
"Sekáč nedorazí."
Tváří v tvář třem zmateným pohledům si o něco jistěji upraví brýle.
"Má dovolenou. Ale říkal, že za něj mám zaskočit, prý to vyjde nastejno."