Série o Adamovi
Když mi bylo osm, otec od nás odešel. Přísahala jsem, že nebudu jako on, že tohle svým dětem neprovedu.
Když se Adam narodil, věděla jsem, že tu pro něj vždycky budu. Byl to nejdokonalejší dítě na světě. Nedokázala bych ho opustit.
Když bylo Adamovi osm, začali mě doktoři připravovat na nejhorší. Čelila jsem možnosti, že svého chlapečka opustím, aniž bych to mohla ovlivnit.
Plakala jsem. Ne kvůli sobě, kvůli Adamovi.
Doufala jsem. Ne kvůli sobě...
Modlila se...
Mám štěstí, dostala jsem nějaký čas navíc.
Můj chlapeček stihl dospět. Já si konečně můžu oddechnout. Neopustila jsem ho, když mě nejvíc potřeboval.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Opět budu plakat. Je to moc
Blueberry Lady
Opět budu plakat. Je to moc krásné.
Děkuju :o)
Aveva
Děkuju :o)
Zatajil se mi dech, jak jsem
Tora
Zatajil se mi dech, jak jsem to četla. Přeju ještě spoustu spoustu času...
No jo, ono času s milovanými
Aveva
No jo, ono času s milovanými lidmi není nikdy dost.
Krásné! Každý den se počítá..
Danae
Děkuju.
Aveva
Děkuju.
A v tom se dcery
Faob
od svých otců umějí odklonit! Ještěže mateřství je tak silný vklad, jinak by se svět asi úplně zbláznil. Moc hezké.
Děkuju.
Aveva
Děkuju.