Jediná známka života

Když Clover otevřela poklop a sluneční světlo ji oslepilo, uvědomila si, že za bílého dne ještě venku nebyla. Předtím, než byla přinucena utéct z Muzea, vídala jen velké obrazovky, které ukazovaly lži v podobě toho, jak kdysi Londýn vypadal. Nikdo, kdo si to pamatoval, už dlouho nežil.
Teď zbyly jen ruiny. Naya ji postrčila, aby se i ona mohla dostat ven. Neměly moc času, být na povrchu bylo riskantní. Nic tu dlouho nepřežilo. Všechno skončilo srovnané se zemí. Budovy, lidé, zvířata, rostliny.
Nebo, téměř všechno? Clover si povšimla bodláčí, rašícího nedaleko od cesty. Možná, že ještě není všem nadějím konec.