Mít oporu

Už nebyl sám.
Byli na to dva.
On a Lily.
Téměř jako za starých časů, kdy městem kráčeli ruku v ruce, aniž by tušili, co jim chystá budoucnost. Jen stromy ševelící ve větru, řeka líně plynoucí mezi dvěma špinavými břehy a tovární komíny průmyslové čtvrti v roli svědků, kteří nikdy nevyzradí jejich tajemství.
„Byl hodně překvapený, že mu nabízím služby?“
„Překvapený? Sotva.“
„Takže naštvaný.“
Severus moc dobře věděl, že tím pytlem hříchů, s nímž se vláčel na jejich stranu, bude Brumbál přinejmenším znechucen.
Lily se povzbudivě usmála.
„Každopádně i on uznává, že agent v takové blízkosti Voldemorta, se vyvažuje zlatem.“