Dívka se jmenovala Theresa.
„Jak se dnes cítíš?“ ptala se Elis, zatímco kontrolovala aktuální medisken. Müller podrážděně mňouknul, seskočil z klína pacientky a uraženě odcházel.
„Toho si nevšímej, už je prostě takový,“ usmála se, „je mi mnohem lépe.“
„To jsem moc ráda.“ Joachim ze vzdáleného kouta horlivě přikyvoval. V posledních dnech začínal být trochu netrpělivý.
„Podívej, Thereso, rozhodla jsem se udělat vše proto, aby další ženy nemusely zažívat to co ty. Alespoň ne tak často… Zajistit jim bezpečné útočiště, stravu… Doufala jsem, že bychom mohli třeba společně…“
Theresa přikývla. „Nemám se, kam vrátit.“
A Elis získala sestru, kterou nikdy neměla.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je moc pěkný a moc, hodně
Kleio
To je moc pěkný a moc, hodně moc jim oběma fandím.
taky jim držím palce
Aries
taky jim držím palce
Hezky napsané a napínavé.
Lady Lestrade
Hezky napsané a napínavé.
Děkuji, jsem rád, že se líbí.
Nathanel
Děkuji, jsem rád, že se líbí.
Tak to je dobře! Už mají
Rya
Tak to je dobře! Už mají kocoura a společnost, to jde :-)
Tak to dopadá, když se
Martian
Tak to dopadá, když se ignoruje zásada „nestřílej, když pořádně nevidíš na co“. Drsné.