Zadíval se do očí milované osoby. Té, které si na celém světě vážil nejvíce. Té, které chtěl slíbit, že o ni bude pečovat ve zdraví i nemoci, bohatství i chudobě. Té, které chtěl slíbit lásku a věrnost. Té, které chtěl šeptat „miluju tě“ po vyčerpávajícím milování i ve všedních dnech. Ale nemohl. Nemohl dopustit její zatracení, potupu a odsouzení. Nemohl. On sám by to zvládl, ale On, jeho On, ne. Na to ho moc miloval. Až příliš.
Odvrátil se od tmavých uhrančivých očí. Jednou to pochopí.
Usmál se na nevěstu, otočil se na oddávajícího a pevným hlasem řekl své ano.
Pá, 2010-04-23 03:02 — Lejdynka
Dokonalé. Překrásné. Kruté.
Dokonalé. Překrásné. Kruté. Reálné.
Zatracená krutá realita.
A já tam skoro vidím Jacka s Ennisem ze Zkrocené hory...kdyby byl tedy Jack přítomen. Bylo by to přesné.
Děkuji za připomenutí.
Čt, 2010-04-22 15:05 — Profesor
Au. Na tohle téma jsem už
Au. Na tohle téma jsem už četla hezkých pár příběhů. Pořád mě to ale oslovuje. Moc dobré.
Čt, 2010-04-22 15:22 — Filomena
Moc a moc děkuju za pochvalu
Moc a moc děkuju za pochvalu :)
Čt, 2010-04-22 13:50 — Kleio
Au, au. To je tak... au.
Au, au. To je tak... au. Opravdu se to umí dotknout čtenářů. Teda mně určitě. Líbí se mi, jak je to neurčité, v hlavě mi víří obrazy z různých dob i států, všechny jsou stejné, stejně opravdické. Myslíš, že zase můžu ukrást a uložit?
Čt, 2010-04-22 15:21 — Filomena
Och a ach :)
Líbí? Jé, já jsem tak ráda. Tohle jsem psala o půl jedný ráno :D Určitě, stahuj jak je libo, já jsem ráda, že se ti to líbí :))
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit