Svatba

Znáte to. Jste pozvaní na svatbu, ráno zaspíte, pak si za rohem uvědomíte, že jste doma nechali svatební dar, tramvaj dlouho nejede, když konečně je tady, jede jinam a sveze vás jen kousek, v tramvaji vám mrně oznámí, že se pokakalo, takže na přestupu je třeba urychleně najít veřejné WC (naštěstí jste byla tak jasnozřivá a vzala mu náhradní oblečení, gratulujete si), konečně přijíždí správná tramvaj, ale cesta trvá strašně dlouho, takže když konečně dorazíte do kostela, obřad už pomalu končí. Znaveně klesáte do lavice.
Varhany se rozezněly vznešeným svatebním pochodem. Můj synek do toho začal hlasitě zpívat „Skákal pes.“