Pomalu jsme ještě ani nevěděli, že analogové vlny doplnila nová televizní stanice, a už jsme seděli připoutaní u obrazovek. Byla sobota ráno, zazněla vtíravě chytlavá znělka a z televize se vizuálně vlastně ještě pubertální blondýnka s podivným gestem obracela přímo na diváky. Zařvala: "Čágo bélo, šílenci!" a i když nikdo nevěděl, co přesně to znamená, zdravila se tak celá jedna nová generace. Ono to mělo být vlastně o hudbě, ale pravda je, že další roky to byla spíš otázka stylu. Doba se měnila nakonec vyměnili i Terezu. Potom už to nikdy nebylo ono.
I po třiadvaceti letech docela nostalgie, ne?
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Achichach... To byly časy.
Nathanel
Achichach... To byly časy. Úplně přesně jsem nevěděl, jestli mě onen kinetický styl moderování irituje nebo ne, ale přesto jsem pravidelně sjížděl aktuální žebříček pro každý nový týden.
:-)))
Peggy
:-)))
Pamatuju, i když jsem ten pořad skoro nesledovala...
Tohle mě taky napadlo, takže je dobře, že jsem nakonec psala něco jiného :-)
Ale jo, to si pamatuju, jak
Arenga
Ale jo, to si pamatuju, jak to vysílali poprvé. To bylo poprvé a naposledy, co jem to viděla :-) (a ani ne celé)
To už je taky skoro do
Aveva
To už je taky skoro do fandomu historie ;o)
Když já radši Medúzu...
Zuzka
Když já radši Medúzu...
Ale pamatuju si ji. Ta holka mě děsila :)))