Je září. Nulťák.
Je ti pět a poprvé jsi vystoupila ze své komfortní zóny a... nezvládla to.
Potom slzy uschnou a... nastane ticho.
Krásně čteš a učitelkám odpovídáš. Ale pro spolužáky jsi duch neodpovídající na (znovuaznovuaznovu) vyřčené "Proč nemluvíš?".)
Září.
Prvňáček. Nový začátek...
...a staré pokračování.
("Proč nemluvíš?")
Srpen. Skoropáťačka.
Teď se to zlomí, slíbíš si posté. Zítra. Otevřu ústa a...
Hej. Stejně jsi tomu nevěřila.
(Sama nevím, nedokážeš říct.)
Ptají se znovu.
Bludný kruh.)
Je září. Je duben, prosinec. Měsíce, roky utíkají.
Bez předsevzetí, rezignuješ. Do konce vězení základky zbývá jen 1463 dní. To přečkáš.
Musíš.
(Září. Středoškolačka.
"Ahoj.")
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Našla svou sílu říct? Líbí :)
mamut
Našla svou sílu říct?
Líbí :)
Nenašla nic, jen změnila
nettiex
Nenašla nic, jen změnila prostředí a to stačilo.
Díky.
Páni, to je velmi sugestivní.
Lee
Páni, to je velmi sugestivní. (Strašně se mi líbí řádka: "Hej. Stejně jsi tomu nevěřila.")
A konec... :) Chápu správně, že je optimistický?
Brrr. Selektivní mutismus je
neviathiel
Brrr. Selektivní mutismus je děsná věc
Pamatuji se, že jsi to
Tenny
Pamatuji se, že jsi to zmiňovala. Někdy opravdu stačí vypadnout z původního místa - mě se sluch zlepšil na VŠ, protože mám k dispozici přepis a nemusím se na něj tedy spoléhat.
Drabble je skvělé a přeji hodně zdaru a síly do budoucna! :)
Ani nevíš, jak příjemný pocit
Smrtijedka
Ani nevíš, jak příjemný pocit mám z toho dobrého konce *culí se*