Jako od maminky

Chaloupkou otřásal falešný zpěv místy přecházející do nepříjemného ultrazvuku. Prostor naplňoval nepříjemný smrad Ironu a Sava, obojí v koncentracích, které rozežíraly sklo, dřevo a dokonce i pracovní nástroje. Prófa se snažil nenápadně proplížit, bez botiček capkal po podlaze, ale stejně ho čapla.
"Truhlíčku, maličký krumpáčku, takhle nemůžeš do práce," šveholila Sněhurka, naslinila kapesník a vydrbala mu tvářičky a nos.
"A kdepak jsou moji další hošínci? Pojďte za Sněhurkou, ona se o vás postará."
Šest zbylých čepiček se marně krčilo pod postýlkami, stejně je dostala. Láskyplně je omyla, osušila a nabalila jim svačinky, zase byl štrůdl.
"A šup šup makat, pidižvíci."