Tenký led mu jemně křupal pod tlapkami, když se opatrně brodil okrajem potoka. Voda příjemně chladila, ale k jeho překvapení nestudila. Sníh kolem se pomalu ze závějí měnil v jemný poprašek, ale velký černý pes si toho zatím nevšímal. Veškerou pozornost upíral k trojím čerstvým stopám, které dychtivě sledoval. Kopýtka vzrostlého jelena se tu proplétala s o něco menšími stopami laně, opodál svítila řádka velkých otisků mohutného vlka.
Velký černý pes radostně zavyl a rozběhl se za nimi.
Už nikdy žádné zdi.
Už žádný led.
Jen stále silněji vonící jaro, a svaly, které se nikdy neunaví, a nekonečná širá krajina.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je tak krásné! Pláču....
Rya
To je tak krásné! Pláču....
Je z toho pochopitelné, že je
Wee-wees
Je z toho pochopitelné, že je to jeho osobní nebe, že jo? (nevím, jestli tam nemám napsat nějakou poznámku). Díky.
Je to naprosto a úplně
Rya
Je to naprosto a úplně pochopitelné. proto mě to tak vzalo :-)
Tak mně to na první čtení
Esclarte
Tak mně to na první čtení nedošlo, ale je to moc krásně napsané a vtahující.
Nádhera...
kopapaka
Nádhera...
... že bych si taky zavyl? :)
EDIT: došlo mi to až při pohledu na fandom, v té vteřině to už bylo naprosto samozřejmé a jasné.
Moc krásný a dojemný a vůbec.
Peggy
Moc krásný a dojemný a vůbec...
hledá kapesník
Poprvé, co je mi letos při
Kirsten
Poprvé, co je mi letos při čtení do pláče. Dojemný a něžný a... nádhera.
Tak jsem si přečetla první
Lejdynka
Tak jsem si přečetla první komentík, došlo a v ten moment jsem se taky rozbrečela.
A ještě jsem chtěla vzdychnout, jak je to úžasně symbolické (neboť symboly jsem poznala), a ono to jenom JE!
Nádhera.
*Dojetík* Je v tom něco
Anne
*Dojetík* Je v tom něco staršně hezkého.