Mám

Mám
hlavu těžkou, plnou starostí,
doma starou veverku.
S tou zažívám radosti,
píšu drabble pro Terku.
Bod je bod, to všichni známe,
i když často naříkáme.
Mám
skříň a taky krabici,
v nich papíry a pastelky.
V šatníku zas čepici,
nemám žádné kabelky.
V botníku bot párů dosti,
co to píšu za blbosti...
Mám
docela dost cédeček,
snažím se jíst bez éček.
Vlastním notebook, smartphone, nabíječku,
nemám však na uklízečku.
Píšu, kreslím, tančím ráda,
nebolí mě potom záda.
Nemůžu ti dáti víc,
než-li láskou vyjít vstříc.
Jestli ti to za to stojí,
ráda budu ženou tvojí.
Terko, vezmeš si mě?