Chlapec svírá opěrky židle stejně pevně, jako se ještě před hodinou držel matčiny ruky. Sedí strnule, sotva se odvažuje dýchat. Nejdřív mu kolem hlavy cvakaly nůžky, teď cítí na temeni břitvu. Slyší, jak mu přejíždí po kůži, ssst, ssst.
Je to, jako by odřezávali jeho starý život.
Vždycky, když přehmátne, je opěrka pod jeho dlaní míň vzpomínkou na matčinu ruku a víc dřevem.
„Poslouchej opata a starší bratry. Nezlob, abych nemusela plakat.“ Maminčina slova na rozloučenou.
Chlapec to neví, ale už ji živou neuvidí.
Mnich dokončí holení tonzury. Mlčky kývne.
Chlapec vstává.
Je mu pět a právě skončilo jeho dětství.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Mrazivé.
kopapaka
Mrazivé.
A to mu ještě bude hůř.
ioannina
A to mu ještě bude hůř.
Au, au, chudák malý. Titulní
Kirsten
Au, au, chudák malý. Titulní věta je strašně ošklivá (= skvělá).
Však mě taky strašila celý
ioannina
Však mě taky strašila celý odpoledne v práci!
Tohle je pěkně kruté, teda!
Rya
Tohle je pěkně kruté, teda!
(doufám, že zažije v životě taky něco pěkného).
Zažije. Lisu. :-)
ioannina
Zažije. Lisu. :-)
A opata v Glastonbury. :-)
A taky jsem mu nadělila dva kamarády. Jednoho jsem vzápětí zabila, ale toho druhýho ne.
No že opat není naživu, s tím
Rya
No že opat není naživu, s tím už jsem se smířila, aniž bych ho kdy živého potkala ;). Lisu mám ráda a doufám, že zůstane se Severinem. Tak já si to nechám ve čtenářském seznamu, když to nevypadá na úplnou depku :-)
Počkej, opat po dlouhém
ioannina
Počkej, opat po dlouhém váhání z mojí strany naživu je. Ta mrtvola je někdo jinej. :-)
Stříhali dohola malého
zana
Stříhali dohola malého chlapečka...
Čekala jsem, kdo to řekne!
ioannina
Čekala jsem, kdo to řekne! Ano, to je inspirace.
To je děsivé... smutné a
Terda
To je děsivé... smutné a děsivé. Chudák.
Severinovo dětství v kostce.
ioannina
Severinovo dětství v kostce. :-)
Dobrá, bylo tam pár příjemnějších momentů... ale že by jich bylo zas nějak moc...
Ty mi řekni proč ty děti tak
Terda
Ty mi řekni proč ty děti tak trápíš... Vždyť v tvejch drabblatech není snad jediný, kterýmu by se nestalo něco ošklivýho...
Ony jsou to pořád dokola tři
ioannina
Ony jsou to pořád dokola tři ztracený děti: Severin, Anzelm a Lisa. Erik, například, měl naprosto obyčejný, veselý dětství se dvěma staršími bratry, co si z něj dělali legraci. Danele byla šťastná a spokojená, dokud nepřišel ten hnusák, co jim zničil domov, pak si zažila šílenou cestu bažinou a pak už na tom zase byla víceméně dobře. Jenomže o těch jednoduchých, pohodových dnech šťastných dětí, jejichž největší starost je, aby urvaly větší koláč, jaksi není proč psát...
Je to moc hezky napsané. Tak
Aplír
Je to moc hezky napsané. Tak vtíravě smutně. Úplně s ním cítím.
Dík. Já taky.
ioannina
Dík. Já taky.
Ono to má i druhou stranu mince, matka ho takhle dostává z cesty poměrně velkýmu nebezpečí, ale to se už do drablíku nevešlo. To by bylo na větší prostor.