Usedl na kámen a sáhl po lyře. Sotva však z pod jeho prstů vyšlo pár tónů, ucítil na rameni jemné poklepání. Smrk, který rostl předtím na druhé straně kopce, teď stál za ním a natahoval kořínek. Orfeus si povzdechl. Nepomohlo, že odešel, když si stěžovali, že odvádí materiál na stavbu lodí. Šly za ním. Olivy naštěstí odpadly už zpočátku, ty malé s kratšími kořínky už také stačil setřást, ale ty velké mu byly stále v patách, přes Alpy až sem. Kdyby nehrál …. ale on bez hudby nevydržel. Ale co nadělá.
Orfeus hodil svoji lyru do Vltavy. Tam se jemně rozezněla.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
to je skvostné
Aries
to je skvostné
Díky!
Hippopotamie
Díky!
Úžasné
Terda
Úžasné
To je tak krásně snivé.
Rya
To je tak krásně snivé.
Smrk stál za ním a natahoval
Aveva
Smrk stál za ním a natahoval kořínek :o)
to je strašně miloučké. Chudák Orfeus, oběť vlastního talentu :o)
Ach,
Ebženka
ty to tak umíš. A Vltava se rozezněla...
Moc pěkné...
kopapaka
Moc pěkné...
A pak proč je na Sahaře poušť
ioannina
A pak proč je na Sahaře poušť! ;)
Moc hezké, líbí se mi to.
Aplír
Moc hezké, líbí se mi to.
Moc krásné! Poetické! Líbí!
Peggy
Moc krásné! Poetické! Líbí!
Díky moc za všechny tak milé
Hippopotamie
Díky moc za všechny tak milé komentáře!
To je nádhera! Ten konec mě
Lejdynka
To je nádhera! Ten konec mě zcela a naprosto dojal, a ten popis stromečků, chodících za Orfeem... <3 <3
Teda to je taková zvláštní
Esclarte
Teda to je taková zvláštní směsice lyriky, komedie a tragična. Mám z toho těžko popsatelné dojmy, můžu říct jen, že se to rozhodně povedlo. Škoda zahozené lyry. Ale zase ta Vltava...