Nabídka

Nevím, kdy přišel. Najednou stál proti mně. Nevidím mu to tváře. Stojí proti slunci, světlo je najednou ostřejší, stojí na místě, kde kdysi rostl strom. Skrývá se pod pláštěm s kápí. Mistr šermíř to není.
„Otevřela jsi oči času. Není cesty zpět.“
Určitě se mi dívá do očí a vůbec nemrká.
„Můžu tě zachránit. Neuvidíš minulost. Neuslyšíš minulost.“
Je zima. Slova se sráží ve vzduchu. Přísahám, že i Slunce svítí méně.
„Za jakou cenu?“ promluvím. Hrdlo mám sevřené a nohy vrostlé do země. Jinak bych utíkala.
„Vezmu si tvé oči.“ Úsměv odhalí zářivě bílé špičaté zuby. „Vezmu si tvé uši.“